zhodnocení sezóny 2015

Je za mnou letošní sezóna, i když o týden dříve, než jsem čekal. Posledním závodem měl být závod Ironman na Mallorce, kde jsem loni obsadil v kategorii MPRO 9. místo. Letos jsem měl ambice ještě vyšší, ale administrativní problém s přihlášením na závod mi veškeré tyto cíle překazil. Neochota s tím cokoliv udělat z řad organizátorů a hlavně bývalých špičkových závodníků mě udivuje.

Letošní rok jinak hodnotím na výbornou. S trenérem jsme potvrdili, že jdeme správnou cestou a výkonnostní progres je toho jasným důkazem. Všechny mé výsledky najdete v sekci – výsledky, ale rád bych vyzvedl dva – Ironman Nice (6. MPRO), kde jsem finišoval v novém českém maximu 9:00,40. Za druhý kvalitní výsledek považuji mé vystoupení na MČR – Pilman 2015. Zde jsem získal titul mistra České republiky ve středním triatlonu. Výsledek považuji za kvalitní, ale více si cením samotného výkonu.  Na české půdě se mi poměrně dařilo. Překvapením pro mě byl výsledek z českého poháru v krátkém triatlonu v Nymburku (intervalový start), kde jsem obsadil 4. místo. Malinko zklamaný jsem byl po Czechmanu (2. místo), zde jsem si věřil na vítězství, zvláště při absenci Filipa Ospalého.

Za hranicemi, kromě Nice a olympijského triatlonu v Kolíně nad Rýnem, se mi ne zcela dařilo, i když zde jsem startoval v rámci přípravy na své vrcholy. Střední triatlon se strašně zrychluje a zajet super výsledek znamená zajet super kolo a to se mi zatím ve světě na půlce nedaří. I když na Ironman Mallorca 70.3 jsem podal v cyklistice solidní výkon – 3 minuty ztráta na Raňu a 5 minut ztráty na hlavní pole nebyla tragická.

Velmi spokojený jsem byl na olympijském triatlonu v Kolíně nad Rýnem, kde jsem v cyklistické části sjel čelo závodu a až na běhu jsem podlehl bývalému olympionikovi Jaskolkovi. Zde jsem bral 2. místo. Dobrý výsledek jsem si odvezl i ze Slovenska. Na Slovakmanu 113 jsem vybojoval 3. místo v nabité konkurenci závodníků slovenské i české špičky. Před závodem se mluvilo i o silných Maďarech, ale ani ty do pódiového umístění nepromluvili.

Dalším silným momentem sezóny byl půlmaratón v Pardubicích, po x letech jsem zde prolomil můj osobní rekord a stanovil tak nové maximum na 1:12,29.

Sezóna byla dlouhá, náročná, radostná i frustrující – to vše ale ke sportu patří a co člověka nezabije, to ho posílí. Už střádám plány na další rok a samozřejmě se chystám hlavně na mezinárodní závody Ironman nebo Challenge. Rád bych se v dobrém světle představil i na české půdě, kde kvalita závodů rok od roku roste, stejně jako výkonnost soupeřů.

Velké poděkování patří mé manželce, rodině, vám fanouškům, sponzorům a partnerům, bez kterých by vrcholový sport dělat nešel. Speciální díky patří lidem, kteří se podíleli na tvorbě těchto webových stránek.

Závěrem bych chtěl i pogratulovat mým svěřencům, kteří zažili úspěšnou sezónu. Padlo mnoho osobáků, ale i kvalitních výkonů, na které jsem náležitě hrdý.

Přeji příjemnou rekonvalescenci po sezóně a hodně sil a motivace do sezóny 2016.

Related Post