
Ironman Nice patří k nejnáročnějším evropským i světovým závodům v seriálu Ironman. Proč tomu tak je, se pokusím nastínit v následujícím textu. Pakliže uvažujete startovat v Nice, mějte na paměti, že na tento závod se musíte připravit ještě o kousek víc, než kdykoli jindy.
Nice – francouzské město Nice je součástí komplexu Azurového pobřeží (Cote d´Azure). Přímo na kraji města se nachází letiště (to v závodě několikrát potkáte). Z Prahy do Nice lítá přímá linka, doba letu je něco málo přes hodinu, takže se jedná o velmi příjemný let. Problém nastává na letišti, jak se dostat do hotelu? Je zde několik variant: letištní taxi (okolo 30 Euro), nebo zapůjčení auta (a to je v Nice velmi nákladné). Ubytovat se v Nice rovněž není levnou záležitostí, přesto pakliže najdete nějaký hotel poblíž startu, ušetříte si tím mnoho starostí.
Pakliže se vydáte po vlastní ose autem, počítejte v Nice se zhuštěným provozem, zácpami a každodenními kolonami. Ale mít vlastní auto znamená možnost bydlet v nedalekém Antibes, kde jsou ceny příznivější.
Zázemí závodu je situováno na jednom místě (depo, expo, registrace, start plavání i cílový prostor). Závod má tradiční harmonogram, tedy v pátek registrace a večer pasta párty, v sobotu příprava věcí do depa a v neděli v 6:25 start závodu (6:30 Age group).
Při registraci může nastat nemilé překvapení. Registrace je rozdělená na dvě skupiny (s licencí, bez licence). Pakliže jste registrovaní v jakémkoli triatlonovém svazu, připravte si kartičku (licenci), budou ji po vás při registraci vyžadovat. Pakliže licenci nevlastníte, musíte si koupit jednodenní francouzskou. Pro její obdržení, musíte mít potvrzení lékaře o způsobilosti sportovat. Rádi vám ji za poplatek 30 euro vystaví.
Po registraci obdržíte tradiční tašky (run, bike, after race, special needs). Za zmínku stojí taška pro vlastní potřeby „special needs“, která je pro cyklistickou i běžeckou část. Do těchto vaků (pakliže máte potřebu) si připravte pouze věci, které v závodě použijete nebo už je neuvidíte. Organizátoři je po závodě vyhazují. Sám jsem tuto možnost nevyužil.
Možná budete překvapeni, až si v sobotu půjdete odložit věci do depa. Organizátoři vás nepustí ke stanům, kde visí pytle na kolo a běh. Místní asistenti vám je odeberou a pověsí sami a pozor, stejný případ nastane i ráno v den závodu. Proto doporučuji mít tretry (pakliže tak děláte) nacvaknuté již v sobotu.
Race day
Start závodu je naplánovaný na 6:30 a čeká vás nepříjemný hromadný start. Místní pláž je kamenitá a plavání se odehrává v moři. To je v červnu teplé, ale neopreny jsou povolené. Kvalita vody je na vysoké úrovni a ráno je hladina klidná. Během závodu mi přišla orientace ve vodě horší, ale poddal jsem se většině a plaval za skupinou. Po plavecké části vás čeká dlouhý přeběh do depa, kde probíhá tradiční převlékání ve stanech a odhození neoprenu do „drop zóny“. Nastává část cyklistická. První kilometry jsou naprostá pohoda. Řítíte se hlavní tepnou v Nice a směřujete si to do hor. Po zhruba 10ti kilometrech se profil tratě začne nepatrně zvedat, ale stále hovoříme o 1-2%. Na 20. kilometru přichází první ochutnávka kopce a zde je i nejvyšší procento stoupání (15% podle Garminu), které je ale krátké asi 500 metrů. Stoupat ale budete 5 km. Potom následuje pasáž 24km dlouhá. Zde mírně stoupáte i mírně klesáte. Ironman Nice začíná na 49. km, zde je legendární stoupání na Col d´Ecre to měří přes 20 kilometrů s průměrem přes 4,5%. Toto stoupání je opravdu dlouhé a poměrně náročné.
Počítejte, že tento kopec pojedete přes hodinu. V Česku se na takový kopec špatně trénuje, přesto se mu velmi podobá stoupání na Zlaté Návrší nebo na Špindlerovku. Po tomto kopci následuje houpavá pasáž a první delší sjezd. Sjezd není technicky náročný a dá se jet v hrazdě. Zhruba na 100. kilometru začíná poslední výraznější stoupání, které měří okolo sedmi kilometrů s průměrem něco přes 4,5%. Následuje opět houpavá část a pak sjezd. Sjezd je značně technický a měří něco málo přes 30 km. Závěr kola se jede po stejné trati jako úvodní kilometry. Běh v Nice lemuje promenádu od depa k letišti – tedy 5km tam a 5km zpět, to celé 4x. Na běhu není co vymýšlet, budete se muset poprat s teplem a psychikou. Občerstvovačky jsou po 1700 m a tak o pití a jídlo není nouze. Dokonce jsou zde i sprchy, které opravdu v teplém dni oceníte. V minulých ročnících chyběl led, který by pohyb na slunci alespoň malinko zpříjemnil. Stín tu nehledejte, není tady. I přes svoji náročnost se jedná o nepřekonatelný zážitek a rozhodně se jedná o jeden z nejhezčích ironmanů vůbec. Zopakuji úvodní větu – na tento závod bych se připravil ještě o kousek víc, než na jiné závody.

Jakými tělesnými proporcemi disponují ti nejlepší triatlonisté z olympijského a dlouhého triatlonu?To se dočtete v článku.
Po Vánocích přinášíme trochu inspirace o ideálech postavy, která má šanci uspět na dlouhých tratích a v olympijském triatlonu.
Věda, která se zabývá mimo jiné stavbou lidského těla je antropologie . Veškeré poznatky o lidském těle jsou využívány ve sportovní antropologii a antropometrii. Tyto vědy si kladou za cíl veškeré teoretické informace uplatnit ve sportovním výkonu. Jedna strana mince jsou teoreticky nabyté informace a jakýsi ideální somatotyp a ta druhá je, které postavy vyhrávají velké závody. Zde naleznete výčet vítězů, kteří se pyšní titulem mistra světa a olympijských vítězů od roku 2002.
rok | jméno | výška | váha | národnost |
2002 | Ivan Raňa | 174 | 60 | ESP |
2003 | Petr Robertson | 173 | 60 | USA |
2004 | BevanDocherty | 187 | 70 | USA |
2006 | Tim Don | 178 | 65 | GRB |
2007 | Daniel Unger | 185 | 75 | GER |
2008 | Javier Gómez | 178 | 69 | ESP |
2009 | Alistar Brownlee | 184 | 70 | GRB |
2012 | Jonathan Brownlee | 178 | 68 | GRB |
2008 | Jan Frodeno OH | 193 | 75 | GER |
Z aritmetického průměru vychází tedy šampión 181cm vysoký a 68kg vážící. Největším vítězem byl Jan Frodeno, který zvítězil na Olympisjkých hrách v Pekingu. Naopak nejmenším závodníkem je Petr Robertson.
(Jan Frodeno – jednoznačně nejvyšší vítěz )
2002 | Tim DeBoom | 180 | 70 | GRB |
2003 | Peter Reid | 192 | 73 | CAN |
2004 | Normann Stadler | 182 | 76 | GER |
2005 | Faris Al-Sultan | 181 | 72 | GER |
2007 | Chris McCormack | 180 | 68 | AUS |
2008 | Craig Alexander | 180 | 67 | AUS |
2012 | Pete Jacobs | 179 | 70 | AUS |
Překvapením asi nebude, že postavy v olympijském a dlouhém triatlonu se neodlišují. Aritmetický průměr výšky a váhy u dlouhého triatlonu činí 182cm a 70kg.
(Největší čahoun mezi ironmany – Petr Reid)