Rozhodně nemá cenu srovnávat výkony světové běžecké mužské elity v porovnání se světovou triatlonovou elitou. Stejně tak nemá význam porovnávat výkony Frooma a Frodena. Vytrvalostní sporty zrychlují. Maratónci dosahují lepších časů a svět čeká na prolomení magické hranici dvou hodin (jsme od ní 1 min a 40 s). Ironmani také výrazně zrychlili. Na Havaji minulý rok byla pokořena osmihodinová bariéra (Patrick Lange 7:52:39), na kterou se dlouho čekalo. Stejné jméno drží i běžecký traťový rekord na havajské trati (2:39:35, 2016). Při hlubším pohledu do statistik zjistíme jistý trend. Pekelně se posunuly výkony v cyklistické části, napříč světem, a více závodníků je schopno podat „kvalitní“ běžecký výkon. Ovšem co je kvalitní běžecký výkon v Ironmanu? Pojďme si pohrát s časy!

V olympijském triatlonu umí světová elita běžet 10 km pod 30 min. (Alistair Brownlee, OH 2012, 10 km split: 29:07!) Mužská světová běžecká elita dá „desítku“ okolo 27 minut. Ale co ženská běžecká světová elita? Světové maximum na silnici je 29:43 (Joyciline Jepkosgei, 2017). Standard pro OH 2020 je pro ženy vypsán 31:25! To je čas, který bez pochyby zvládne každý v Top 50 olympijského triatlonového rankingu. Maratónský standard pro muže je vypsán jako čas 2:11:30 a pro ženy 2:29:30! Nabízí se tedy myšlenka, že by se elita v Ironmanu mohla výkonnostně dostat někam na hranici maratónu za 2:30:00 a možná lépe. To se však ani zdaleka neděje! Nabízím 4 důvody proč se v Ironmanu běhá „pomalu“.

1) Maratón versus maratón v Ironmanu

Konstruktérům běžeckých tratí (maratónu), jde převážně o to, aby trať byla rychlá (a splňovala pravidla IAAF). Jak tedy vypadá běžný maratón? Často je veden v jednom okruhu, po širokých ulicích, s malým počtem zatáček a ideálně žádné obrátky o 180 °. Běží se po kvalitních asfaltových cestách. Jeden okruh je dokonale propustný pro velké množství závodníků. Některé maratóny dokonce mají značenou optimální trajektorii (např. Berlin Marathon). Nejprestižnější maratóny se z pravidla běhají na jaře a na podzim, z jednoho logického důvodu: teplota! Ideální teplota pro maratón je 4–10 ° C. Organizátoři shání kvalitní pacemakery (vyjma Bostonu, NY, mistrovských a olympijských závodů). Pacemaker má výrazný podíl na dosaženém čase, ale i při absenci pacemakerů je zde určitá síla skupiny (Frontpack). Závodník může využít, podobně jako v cyklistice, závětří, kde se dá ušetřit značné množství energie. Jak vypadá takový klasický maratón v rámci Ironmana?

Zatímco městský maratón je veden zpravidla v jednom okruhu, ten ironmanský bývá tradičně ve 3 až 4 okruzích. To má však hned několik úskalí. Tím zásadním je propustnost na trati. I když je čelo závodu většinou doprovázeno cyklistou vybaveným píšťalkou, mnoho závodníků pod vlivem únavy svými manévry často omezí své okolí. Kritickým místem jsou občerstvovací stanice! Zde chodící, klusající závodníci značně ovlivní rychlost ostatních. To v klasickém maratónu není! Tam z pravidla bývají občerstvovací stanice v rozmezí 5 km, zatím co v Ironmanu je vzdálenost mezi stanicemi okolo 2 km! A pokud je závodník, Ironman, využívá, mění mu to často rytmus běhu. Trať v Ironmanu je často vedena menšími uličkami (z obrubníku na obrubník), parky (štěrkové cesty), centry měst (kočičí hlavy). Velmi často nechybí obrátka/y o 180 ° v rámci jednoho okruhu. Tyto faktory mají jednoznačně vliv na konečnou rychlost! Závodník nemá k dispozici pacemakery a ani nevyužívá sílu čelní skupiny.

Zatím co „Majors“ maratóny se běhají na jaře a na podzim a z rána (kvůli teplotě vzduchu 4–10 ° C), Ironman se koná převážně v letních měsících a na maratón se vybíhá v pravé poledne, kdy teplota často přesahuje 30 ° C. Tento fakt je naprosto zásadní! Chlazení organizmu stojí závodníky mnoho energie a s rostoucí teplotou navíc dochází k neschopnosti adekvátního chlazení organismu a akutně hrozící přehřátí je donutí ubrat na výkonu. Ranní starty mají i další výhodu – pravděpodobnost menší síly větru. V poledních až odpoledních hodinách bývá síla větru vyšší.

(Boston.com)

Troufám si tvrdit, že tyto nuance mají značný vliv na dosahovanou rychlost. Závěrem je potřeba zmínit, že zatím co certifikovaný maratón měří 42.195 km, maratón v Ironmanu může vykazovat až 5% odchylku. Tedy velmi často se stává (vyjma snad Havaje), že běžecká trať bývá kratší!

(handerella.com)